Smysl života
"Ztratila jsem nejspíše smysl života." Říkáš si. "Co teď? Má smysl žít?"
Ano. Smysl života ztratil jednou každý z nás. Ať to bylo zapříčiněno tragédií, zlomeným srdcem nebo obecně neřešitelnou situací, není člověka, který by stav ztráty smyslu života nezažil. Přesto žijeme, život jde dál.
Můžeš cítit bolest, můžeš už necítit nic. Čas ani život nevrátíš.
Umírání má ale jedno pravidlo. Rekapitulujeme! A to je tvůj okamžik. Okamžik rekapitulace, ve kterém jsi schopna nalézt zárodek svého nového života.
Život nelze porazit. Život lze jen žít.
"Víš, co pomohlo mně?"
Dívat se do zrcadla. Do obyčejného zrcadla v koupelně, do které každý z nás alespoň dvakrát denně vstupuje.
Ano, byly časy, kdy jsem se podíval a řekl si: "Tak to je tragédie. Takto jsem nikdy nechtěl vypadat."
A jakmile jsem tenhle negativní soud vůči sobě vyslovil, okamžitě zareagovaly duplicitní vzpomínky z opačného, nenaplněného, spektra.
Usmál jsem se na sebe a nechal v sobě rozlít pocit štěstí z poznání, že to hezké na mě teprve čeká.
Ve vědomí ještě nebyl obraz nového života, ale onen pocit startoval každodenní krůčky za novým smyslem života.
Mozek si šel svou vlastní cestou. Proto se logicky střídala rychlejší a pomalejší období. Temné myšlenky střídaly světlejší, svůj čas si vyhradilo i rozumné uvažování, analytické myšlení, plánování budoucnosti. Vše šlo v souladu s vnitřním nastavením a aktuálními emočními prožitky.
Dáš-li řece života čas, ve svých vodách rozpustí i ty největší nánosy balastu.
A jednoho dne se vzbudíš, ve svém novém životě, který ti bude dávat smysl. O poznání vědomější, šťastnější, moudřejší a vědomější. Ráno pohlédneš do stejného zrcadla a uvidíš opět sebe. Jen trochu jinou, mladší než před pár dny, týdny, měsíci..
To proto, že jsi našla lásku. Svůj smysl života.
Netvořím, abych se líbil. Tvořím, protože mám srdce a duši
(Rose Rosé)
Smyslem mého nového života je být tady pro tebe skrze Seznámení s tantrou. Proto, ať jsi v kterékoliv životní fázi, zavolej nebo napiš. Někdy totiž stačí slovo..
