Žijeme v souladu
"Udělala jsem první krok, ale reakce žádná." Říkáš si. "Zkusila jsem to, ale nepřišlo, co jsem očekávala. Dokonce jsem musela vynaložit větší úsilí, abych si zachovala stávající pozici. Má vůbec smysl, se dál o něco pokoušet?"
Ano, má smysl jít dál cestou, kterou jsme si vytyčili.
To špatné, co nás stahovalo dolů, jsme zanechali daleko za sebou, když jsme si uvědomili, co způsobilo ztrátu smyslu našeho života. Po životním restartu jsme vykročili směrem za naším novým životem, novým životním stylem, a udělali první krůčky. Podívali jsme se na sebe do zrcadla, usmáli se, pohladili láskyplně po tváři a došli poznání, že milujeme, že nabýváme zdravé sebevědomí, že máme svůj život ve svých rukou, že máme moc rozhodovat o svém životě, že máme dary, které nás dovedou udělat něžnou, smyslnou a žádanou ženou, že klíče k dalším dveřím našeho životního štěstí přichází postupně a ve správný čas.
"Proč tedy všechny ty překážky, zákazy, jednosměrné a slepé ulice, nařízení?"
Ptáš se.
Když jsem před léty vykročil na cestu samostatného života v dospělosti, vykročil jsem na ni s optimismem mně vlastním, v důvěře, pln cílů a přání, s lehkostí danou mládím. Neznaje všechny životní nástrahy, neznaje úmysly života, které se mnou měl. V lidech jsem viděl jejich dobré stránky, konání lidí jsem považoval veskrze za čisté nebo smysluplné.
Jednoho dne se ovšem všechno změnilo. Život měl v úmyslu ukázat mně i odvrácenou tvář.
Měl jsem ovšem to štěstí, že jsem se vždy zajímal o svůj osobní rozvoj, vzdělával se, udržoval v sobě optimismus, důvěru v život a víru.
Měl jsem to štěstí, že všechny špatné události, které se v mém životě děly, jsem považoval za životní zkoušky. Považovat je za životní lekce, tyto řádky bych nejspíše už nenapsal.
Životní lekce nás srazí na kolena, vezme kus naší osobnosti. Životní lekce nám vezme onu část osobnosti, která nás dovede dělat šťastnými, tvořivými, milujícími. Kdežto životní zkouška nás posiluje, rozšiřuje naše vědomí, dělá nás celistvějšími. Životní zkouška posiluje onu naši část osobnosti, která nás dělá šťastnými, tvořivými, milujícími.
Životní zkoušky mají jedno dané pravidlo. Životní zkoušky testují naši odolnost, víru, trpělivost.
Už víš, proč ti nepřichází odpovědi?
Už víš, proč se tvá přání neplní?
Už víš, proč na tvoji akci nepřišla žádaná reakce?
To jen život zkouší tvoji trpělivost. Testuje tvoji odolnost. Žádá důkazy o přesvědčení tvé víry.
Anebo život čeká, až dopíšeš svoji úlohu.
Podívej se po svém boku. Nestojí tam náhodou při tobě štěstí?
Je celkem možné, že ano, že při tvém boku stojí štěstí. Všichni jej totiž hledají, ale zapomenou se podívat, kdo při jejich boku stojí. Tak buď jiná, buď svá a podívej se.
Protože, pokud žiješ, nesporně po tvém boku štěstí stojí.
A pokud štěstí po svém boku už vidíš i ty, nesporně začínáš žít v souladu se sebou.
Tak šup, šup, jdi do koupelny. Usměj se na sebe do zrcadla. Láskyplně a s pokorou se pochval. Pohlaď svoji tvář.
Máš spoustu důvodů, aby ses pohladila po tváři. Máš spoustu důvodů, aby ses pochválila. Máš spoustu důvodů, aby ses na sebe usmála. Protože nyní už víš, že zázraky se dějí. Protože nyní už víš, že víš. Protože nyní už víš, kdo jsi a proč zde jsi.
Trpělivostí a pokorou, ve víře v sebe samu, jsi nalezla vlastní cestu a nyní ve své nahotě stala jsi se bohyní. Září z tebe Láska. Máš vědomí a zdravé sebevědomí. Stala jsi se skutečně silnou ženou, živoucí legendou. Změnila jsi svět k lepšímu.
A přitom stačilo jen, že jsi se na sebe usmála.
Miluji tě.
Netvořím, abych se líbil. Tvořím, protože mám srdce a duši
(Rose Rosé)